It could be sweet

Nemáte rádi Comic Sans? Nikdo nemá rád Comic Sans. A to přitom malé znaky nejsou zas tak špatné. Bohužel, většina komiksů používá znaky velké. Ale menší zajímavost. Věděli jste, že Comic Sans vznikal se záměrem, co nejvíc napodobit lettering ve Watchmen a The Dark Knigh Returns?

Watchmen font, Dark Knight Returns font, Comic Sans MS

Někdy minulý měsíc jsem prožil necelých 15 hodin v kůži Jakea “Nomada” Dunna, vojáka z amerických Delta Force vybaveného speciálním nanooblekem. Nebudu vám tady rozepisovat žádné podrobnosti o hře. To ani nechci. Rád bych zmínil pár okamžiků, které se mi dnes vybaví, když si na Crysis vzpomenu.

Musím ale zmínit pár věcí, abyste měli alespoň šanci pochopit. Díky nanoobleku jsem si mohl zvýšit sílu, pár sekund běžet rychleji nebo se na malou chvíli opticky maskovat. Takto vyparáděn jsem měl osvobodit několik zajatců z ostrova obsazeného Korejci a později zastavit invazi ledového vesmírného plebsu. Pohodička.

1. moment
Byla noc, útěk z nepřátelské pevnosti mi osvětloval měsíc a já mířil k řece s plánem naskočit na první loď, kterou uvidím. Už z cesty k oné pevnosti jsem si pamatoval brod u kterého byla menší dřevěná chatka s motorovým člunem.

Když jsem se přiblížil, všiml jsem si dvou nepřátel. Na zbrani jsem měl nasazený tlumič, takže jsem nemarnil čas a prvnímu z nich jsem poslal dávku na uvítanou. Druhého jsem chytl pod krkem, natlačil do chatky, dvakrát ho praštil do obličeje a odhodil ho od sebe. Neuvědomil jsem si však, že mám zrovna nanooblek v módu “zvýšené síly”, a proto týpek k mému překvapení proletěl stěnou. Chvíli jsem stál s překvapeným výrazem. Možná i trochu vyděšeným.

Až takovouhle sílu mám?

Nebyl čas. Naskočil jsem na loď a vyrazil jsem proti proudu s obdivem sebe samého.

2. moment
Dostal jsem se ke kukuřičné farmě, kde mezi budovami byl i satelitní vysílač. Měl jsem jednoduchý úkol - zničit ho. S pomocí optického maskování a tlumiče jsem se dostal až k vysílači. Když jsem se chystal umístit nálože, zaslechl jsem zvuk motoru. Po cestě se blížila patrola v džípu. Díky nanoobleku jsem se v momentě přemístil za bedny vedle cesty. Do ruky jsem vzal poslední granát, hodil ho doprostřed cesty a čekal co se bude dít. Granát měl bouchnout už za sekundu, dvě a zvuk džípu se blížil. Vykloním se z úkrytu, abych viděl co se děje, když v tom mi do výhledu vjede džíp. V okamžiku, kdy se granát nacházel na úrovni hřídele, explodoval. Těžká kovová bestie se o metr zvedla, s bouchnutím dopadla a narazila do nejbližší budovy. Já se krčil za bednami a pozoroval, co jsem způsobil. Posádka byla na místě mrtvá.

3. moment
Se skupinou mariňáků jsme bránili odlétající vrtulník před nálety vznášejících se mimozemských strojů. Jeden po druhém padaly k zemi, a proto jsem se začal pomalu přesouvat k další evakuační zóně. Zvuky výstřelů a nadávky jsem slyšel ještě dlouho. Když se k nim však přidaly obrovské rány, otočil jsem se a v dálce uviděl mariňáky střílející do pohybující se jako barák obrovské bestie. Nebyl čas, už mě čekali v další evakuační zóně a tak jsem je tam nechal na pospas.

Dorazil jsem na místo a dostal rozkaz bránit evakuační zónu, dokud všechny vrtulníky nevzlétnou. Vlezl jsem do protivzdušného tanku a začal sestřelovat jednu mimozemskou potvoru za druhou. Ústup se dařil, až zbyl poslední vrtulník, do kterého jsem měl nastoupit. V tom okamžiku se na scéně objevila obrovská obluda z miulého bodu. Všichni do ní začali nepřetržitě pálit. Já se přidal, ale ta bestie se blížila a svými chapadly ničila vše, co jí bylo v dosahu.
Už jsem byl ve vrtulníku, když major vydal rozkaz vzlétnout a vyskočil z něj.

“I’m a marine, son! I’ll walk on water if I have to! Now get off my fucking island while I draw its fire!”

Vlezl do nejbližšího džípu s těžkým kulometem na střeše a začal tu obludu kropit olovem. Vrtulník se vzdaloval a my viděli, jak majora rozmetlo jedno z chapadel.

Crysis je hra s epickými scénami, moderní střílečka oslavující hrdost americké armády. Tak si ji budu pamatovat.